V poslední době se šachu věnuje poměrně intenzívně a tak tam jede svým způsobem "prodat" to, co se dosud v královské hře a jejích těžce přístupných, tajemných a současně i úžasná dobrodružství skrývajících komnatách naučil... Ubytováváme se v hezkém penzionu nedaleko hracího sálu a protože slavný velmistr Vlastimil Hort říká, že šachista musí hlavně hodně spát, jdeme hned "na kutě"...
Na druhý den s úlevou zjišťujeme, že hrací sál "nemá chybu" - a hlavně tam není horko. To je velmi důležité, jinak totiž hrozí - podobně jako u auta v případě motoru - přehřátí /myslím hlavy, resp. mozku.../.
1. partie: B. - Tomáš Vozák
B. přehrává soupeře snadněji, než jsem předpokládal - ten krátce po zahájení ztrácí materiál a pokračuje ve hře v beznadějné koncovce...
2. partie: Jáchym Bareš - B.
S Jáchymem již B. v minulosti sehrál řadu partií, takže celkem dobře zná jeho silné i slabší stránky. Kupodivu i tato partie se hraje poměrně snadno - soupeř se "utápí" v zákeřných peřejích Aljechinovy obrany...
3. partie: B. - Matyáš Szucz
Takže opět "starý známý" z mnoha minulých turnajů. A znovu "spanilá jízda" - Matyáš poněkud nepřesně rozehrál zahájení, dostal se pod tlak a posléze ztratil figuru. Teprve pak začal osvědčovat své kvality hráče s velkým kombinačním talentem, bylo však již pozdě. B. jeho hrozby pozornou hrou odvrátil a připsal si tak třetí bod.
4. partie: Vít Kratochvíl - B.
Soupeřem B. se v této partii stává /dle mého názoru/ největší favorit turnaje, hráč s mimořádně vyvinutým taktickým postřehem a - řečeno fotbalově - obrovským "tahem na branku". Hraje se divoká partie, neboť oba hráči jsou známi svou nekompromisní hrou na vítězství. B. se dostává pod silný tlak, ztrácí figuru, naštěstí však za ni má alespoň dva pěšce - ovšem až do konce bude balancovat na pokraji prohry. Bílý útočí, snaží se partii rozhodnout matovým útokem, černý se však přesně brání a ukazuje se, že jeho pozice je přes materiální manko obranyschopná. Bílý má k tomu již velmi málo času na hodinách a partie končí remízou věčným šachem...
5. partie: B. - Petr Jan
Opět velice těžký soupeř, B. však hraje aktivně a přesně a získává strategicky vyhranou pozici. Pak však po chybě ztrácí pěšce, jeho postavení je však natolik dobré, že jej aktivní hrou opět získává zpět a převádí hru do o něco lepší dámské koncovky, nakonec pak do "pěšcovky", v níž soupeř již v prohrané pozici překračuje čas.
6. partie: B. - Jiří Rýdl
Jirka Rýdl je úřadujícím mistrem republiky v "klasickém" šachu. Je to borec bez slabin, vyznačující se především houževnatostí a chladnokrevností v horších pozicích a takřka počítačově přesnou hrou v situacích, kdy mu soupeř dovolí dostat se k aktivní hře. S takovým hráčem se dá uspět pouze strategicky přesně vedenou partií a pozičním manévrováním - a právě na tuto strunu B. uhodil. Vyšla z toho napínavá partie, v níž bílý svou poziční převahu vystupňoval až k zisku pěšce, k němuž záhy přibyl další a následná věžová koncovka se již hraje snadno...
7. partie: Marek Matyáš - B.
Marek je mimořádně zkušený a dlouhou turnajovou praxí ostřílený šachista - hrál např. velmi úspěšně i na mistrovství světa. Kdysi byl v televizi soutěžní pořad s názvem Deset stupňů ke zlaté a kdybych si měl tímto příměrem posloužit, řekl bych, že B. chybí 3 stupně /tedy 3 partie/ ke zlaté... Zatím je totiž pořadí následující:
1. Benedikt Hofírek 5,5 15,5
2. Marek Matyáš 5 12
3. Jiří Rýdl 4,5 15,5
4. Vít Kratochvíl 4,5 14
5. Vít Kostka 4,5 13 atd.
B. hraje s Markem Matyášem jako vždy na výhru, nějaké taktizování s remízou nemá význam - a skutečně vítězí! Ještě víc než bod v tabulce mne těší způsob, jak toho dosáhl. Ano, takhle se mají šachy hrát - sevřít soupeře a zatlačit ho do defenzívy, hrát "po celé šachovnici", koordinovat poziční tlak s taktickými motivy...
Před předposledním kolem se na čele tabulky vytvořila paradoxní situace - B. má 6,5 bodu a "jede" v čele "pelotonu" stíhaný skupinou sedmi "pronásledovatelů" s 5 body. Pokud vyhraje následující partii, bude první bez ohledu na výsledek té poslední. To je ovšem jen takové "kdyby", které v šachu neplatí, rozhoduje se jen a pouze ha šachovnici...
8. partie: B. - Adam Dvořák
B. je mistrem republiky! V dramatické partii s oddílovým kolegou se mu díky přesnému manévrování v iracionální koncovce podařilo dovést partii do vítězného konce...
9. partie: Vojtěch Filip - B.
V této partii již formálně "o nic nešlo", ovšem nějaká rychlá remíza nepřipadá v úvahu - bylo by to nefér vůči ostatním hráčům a navíc nedůstojné hráče, který již získal titul... Partie však přesto remízou končí, ale až po vyčerpání všech možností v naprosto vyrovnané věžové koncovce. B. je vítězem, na druhém místě se umístňuje Jirka Rýdl, třetí je Vojtěch Filip /oba z Vlašimi/.
Jestliže závěrem řeknu, že organizátorům patří velký dík za skvěle připravené a neméně skvěle provedené mistrovství republiky, pak věřte, že to není pouhá zdvořilostní fráze. Všechno klapalo jak švýcarské hodinky /a to se hrálo celkem 7 turnajů současně!/, na každém kroku mohl člověk vidět, že město tímto mistrovstvím žije, což nakonec ukázala i přítomnost oficiálních představitelů Klatov na závěrečném slavnostním vyhodnocení. Zkrátka - bylo to vydařené mistrovství a to nejen proto, že se syn stal jedním z jeho vítězů...
